"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

pondělí 21. ledna 2008

Krkonoše - Klínovky - Petráška







Jela jsem úplně neplánovaně do Krkonoš na běžky. A jak to tak bývá, neplánované akce bývají ty z nejlepších, tak tahle opravdu byla:) Jeli jsme na chatu Petráška na Klínovkách. Kromě toho, že jsme každý den od chaty museli vylézt asi kilák do kopce, byla to chatička úplně parádní. Topí se tam v kachlových kamnech dřevem, voda teče dokonce z kohoutku - parádně ledová!, elektřina svítí od 17:00 do 23:00, jinak jen petrolejky. A když chcete teplou vodu, musíte si zatopit pod kotlem a když budete dobře přikládat, do 20 minut je ohřátá. Domů jsem si dovezla bolení v krku, který se dneska rozrostlo do gigantických rozměrů - když mluvím, vydávám jakési sípavé, těžko identifikovatelné zvuky provázené občasnými záchvaty kašle... V knihovně ze mě budou mít čtenáři dozajista radost:)

Hory mě úplně nadchly. V jednu chvíli, při výstupu k Luční chatě, jsem pocítila na vteřinku ten opojný pocit, který zřejmě zažívají a po němž se pachtí všichni horolezci, třeba při výstupu na K2 nebo na nějakou podobně obtížnou osmitisícovku. Připadala jsem si jako královna - tam nahoře na hřebeni, když jsem koukala dolů na mraky, cítila a slyšela ledovej vítr, mžourala do slunka.

Bylo to bájo:) Dík! J.

Žádné komentáře: