"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

pondělí 14. dubna 2008

Filip Topol

Jsem krahujec
který s křídly rozpjatými jako tětiva
zatmívá své vlastní slunce –
– ho oslepuje a zrcadlí se na zobáku
Jsem zamilovanej
Tak zamilovanej
že mi rostou hvězdy na zádech
Jsem zamilovanej
Tak zamilovanej
že políbím nebe a měsíc uspím v dlani
Jsem zamilovanej
Tak zamilovanej
že se toulám po měste jako vlk a trochu vyju
Ách, jsem zamilovanej
Tak zamilovanej
že mi jeden hodně dobrej přítel řekl:
"Strč si hlavu do pračky !"

Žádné komentáře: