"Až pochopíme, že se nerodí plod, ale citlivá inteligentní myslící bytost, tedy člověk, až ruce nastavené k práci skloníme, abychom je nabídli k pomoci, až pochopíme, že těhotná se stává bohyní a ve chvíli porodu odchází do svého nitra, kam nikdo nesmí vstoupit, až pochopíme, že jsme jen pozorovatelé, pak jsme porozuměli, co je normální porod."
(Dagmar Suchá, UNIPA)

pondělí 15. února 2010

Mongolian name

Mám prý velkou trpělivost. Ztrácím ji málokdy, naposledy při registraci jedné rodičky původem z Mongolska, která neuměla česky a měla s sebou kamarádku /také Mongolku/, která jí dělala překladatelku.
Říkala jsem si, že to bude v pohodě, slečna uměla celkem obstojně česky. Sice NIC z toho, co jsem řekla, nepřekládala své kamarádce, ale to už mně bylo celkem fuk... Holky si to zřejmě vyříkají později...
Problém nastal, když jsme se dostaly ke kolonce jméno dítěte. Jméno otce jsem opsala z jakýhosi úředního dokumentu. Ptám se teda, jakže se dítko bude jmenovat JMÉNEM. Slečna mi ukázala na PŘÍJMENÍ otce. Dvakrát jsem jí zopakovala, co po ní chci. Pak jsem vzala tužku a papír a namalovala jsem jí, co že u nás v česku znamená JMÉNO a co je PŘÍJMENÍ. Slečna trvala neustále na svým a evidentně lehce vytočená na mě začala mluvit o oktávu výš. K dobru jí musím připsat, že se neustále snažila o milý úsměv, který jí místy lehce tuhnul na rtech. Já jsem spíše přidávala na intenzitě.
Když mě i kolegyně sedící u čajíčku vedle v místnosti uslyšely už podesátě opakovat slova JMÉNO a PŘÍJMENÍ, říkaly si prý: "Ježíš, když je takhle vytočená Jana, to musí teda být mazec," a domluvily se, že mi dají ještě 3 minuty a pak mě přijdou některá vysvobodit.
Já jsem si v tom zvyšování adrenalinu představila, jak by všichni koukaly, kdybych rozškubala slečně občanku, rozkousala tužku a ten papír s malůvkama rožvýkala a spolkla. A měla jsem vážně chuť to udělat. Nicméně jsem se ovládla, zvýšeným hlasem jsem oznámila, že je mně /doprkýnka/ vlastně úplně jedno, jak se to dítko bude jmenovat a řekla jsem si, že tam naťukám úplně všechno, co mně ty dvě Mongolky řeknou. A naťukala jsem.
Kolegyně mi potom se smíchem vysvětlovaly, že Mongolové to tak opravdu mají a já jsem měla neutuchající touhu dát si panáka.
Tyhle mezikulturní komunikační problémy mě prostě berou:)
A kdybyste se v tom chtěly nějak víc vzdělávat, tak zde /je to docela mazec/: Mongolian name - Wiki

1 komentář:

*janina* řekl(a)...

wow. husty. jsem taky vubec nevedela! dik :)